Diskutovaná novela novely občanského zákoníku

Souhlasím s Danielou Kovářovou. V Senátu varovala, ať se rodinné právo neupravuje podle tragických příběhů a ať myslíme na standardní rodiče, kterým má soud pomoci najít formu spolupráce.

| Senátorka JUDr. Daniela Kovářová

Dovolím si ale přidat, na co se v celé té debatě zapomnělo — na edukaci rodičů.

Drtivá většina rozcházejících se rodičů nejsou nepřátelé. Jen nevědí, co je čeká, a bojí se o děti. Právě pro ně existuje skromný a funkční nástroj: včasná, dostupná informace o tom, jak řízení probíhá, jaké jsou formy péče a co prožívá dítě. V žádné z našich novel ji ale nenajdete.

Přitom stačí podívat se k sousedům. V Rakousku musí od roku 2013 všichni rodiče nezletilých dětí před rozvodem dohodou povinně absolvovat poradenství o tom, co rozchod znamená pro jejich dítě — bez potvrzení se nerozvedou. V Chorvatsku je povinné poradenství podmínkou zahájení rozvodového řízení s nezletilými dětmi — a co je zajímavé, případy domácího násilí z něj výslovně vyjímají.

To odstupňování chybí i tam, kde naše letošní novela na nejtěžší případy sahá. U domácího násilí míří rovnou ke zbavení rodičovské odpovědnosti — tedy k tomu nejkrajnějšímu. Francie i Německo přitom zásah stupňují podle závažnosti: od úplného přes částečné odnětí až po pouhé odnětí výkonu. My nabízíme jen tu nejvyšší příčku.

U nás navíc zůstává edukace dobrovolná a závislá na tom, u kterého soudu člověk náhodou skončí.

Možná je čas přestat regulovat podle dojmů a začít se učit od těch, kdo prevenci i ochranu dětí berou vážně.